Paní Striová, můj dotaz bude mimo, nejsem normální pěstoun, ale Váš názor mne zajímá. Neznáme se osobně, a ani mne nedoprovázíte, mám svou doprovodku i klíčovku. Ale jste mediálně známá, i jsem četla Vaši knihu. Obdivuji, že se někdo rozhodne přijmout tolik cizích dětí. Sama jsem musela přijmout za své děti sestry, stalo se to ze dne na den. Mám je ráda, celkem to dáváme, ale je to i náročné. Ještě náročnější je tlak okolí, že jsme příbuzenští, kteří to děláme pro peníze. Slýchávám to denně, z úst sousedů, co třeba vědí, jak to bylo. Je proti tomu nějaká obrana? Řešili jste to, jako dlouhodobí? Pokud ten dotaz není vhodný, nemusíte odpovídat. Ale poslední dobou nějak nejsem proti útokům obrněná…